Dream is just dream...or not ? oO
Konichiwa Minna ^^
Je normální že každému se něco zdá a patří to ke každonočnímu spaní (každo denímu životu). Ale ne vždy je náš sen tak úplně v pářdu a nedává nám žádný smysl. A tento problém poslední dobou trápí mě. Teď vám zdělím pár mích snů které se mi zdály a jsem byla schpna si je zapamatovat. ->
Ze soboty na neděli.
Sen začínal úplně normálně. Byla jsem v nějaké kuchyni a pracovala jsem v ní jako kuchtík. Jenže to nebyla jen tak ledajaká kuchyně. Jednalo se totiž o kuchyni na zámku, hradu nebo na něčem podobném. Ve vnitř vše vypadalo jako naše bytovka ze vnitř . A z venku to vypadalo jako nějaká masivní stavba. Samosebou že sem v kuchyni nebyla jediná. Semnou tam ještě byla moje maminka, sestra a spolužačka (nevím co tam dělala v realu se sní moc povídat nedá je hodně tichá a uzavčená - s nikým se moc nebaví - ale já se s ní snažím komunikovat co to de ).
A najednou jsem nějakým způsobem zjistila, že máme ve sklepě ( běru to podle bytovky XD ) lupiče nebo zloděje ? oO Vůbec jsem neváhala a běžela jsem za ním s dětskou pistolí, kterou jsem ho chtěla picnout. Tak jsem ho pronásledovala po sklepení, které vypadalo nějak moc moderně. Lupič ale zašel do slepé uličky a tak jsem za rohem čekala až se bude vracet zpět. Lupič se tedy po chvilce vyzívání objevil, ale měl sebou rukoujnou a to mojí spolužačku - nevím jak se tam dostala asi se uměla teleportovat. Po debatě o tom jestli ho picnout nepicnout jsem došla k závěru, že picnout. "PIC" A picla jsem lupiče dětskou pistolí. Pak jsem koukla za roh protože mě zajímalo kde se tam ta Andrea ( spolužačka) vzala. Zjistila jsem, že tam byli dveře!
Nicméně pak jsme se těmi dveřmi dostali zpět do kuchyně. Tam mi Andrea ukazála spoustu lahviček s tabletami a mastmi a oznámila mi, že chce zhubnout! ( nevím co jsem jí na to řekla).
Za nedlouho mi bylo oznámeno, že musím zachránit princeznu. Zase jsem ani neváhala a odhodila jsem zástěru a nůž bodla do prkýnka. Do svého pokoje jsme se šly připravit na cestu, tam jsem zpalila pár švestek a u brány n mě už čekala víla, čaroděka. Nevím co to bylo zač. A šly jsem spolu k lesu. Museli jsme projít první krásně zelenou loukou, která byla před lesem ( na kraji lesa). Kousek tam někde stáli lovci a čekala na svou kořist. Ty jsme ale ignorovali. Když jsme se dostali na kraj lesa, tak jsem se celkem polekala. Na kraji toho lesa. Leželo několik mrtvích princezen. Ale byli krásně zachované. Jejich těla nehnila a jejich kůže nestárla. Byly oděny v krásných pohádkovích šatech. Víla/ čaroděka už byla mezi nimi a vyzívala mě ať vstoupím do lesa. Jenže já jsem se bála, ale nakoce jsem se odvážila a vstoupila. Jen co jsem udělala pár kroků mě jedna z proncezen chytila za nohu a stáhla mě k ní. Byla to jedna z tě ch co byli přímo u kraje lesa. Svalila jsem se na ní. Měla velké modré oči růžové, rty a dlouhé blond vlasy. Princezna mi zašala vyprávět nějaký její příběh, myslím že to byl tom jak umřela. Jenže jak jsem tak na ní ležela, tak jsem jí celkem ignorovala a hrála jsme si s konečky jejích vlasů.
Třešnička toho všeho byla taková, že jsem po celou dobu byla kluk! ^^'
Sem číslo DVA z něděle na pondělí
Tento sen je velice krátký a stručný. Tu noc jsem totiž nemhla spát a spíše jsem dřímala v krátkých usecích.
Zdálo se mi, že jsem byla malá a měla jsem obrovské zuby. A dorní špičák se mi kejval. ( konec xD )
Z pondělí na úterý.
...ještě dopíšu XD ....